Rýže
Rýže je jednou z nejčastěji používaných příloh na světě. V asijské kuchyni má ale mnohem hlubší význam – není to jen příloha, ale klíčová součást jídla. Každý druh rýže má jinou chuť, vůni, strukturu i způsob přípravy.
Možná jste si už všimli, že některá rýže se hodí k thajskému kari, jiná zase ke sushi. V tomto článku si vysvětlíme rozdíly mezi nejběžnějšími druhy rýže a pomůžeme vám vybrat tu pravou podle receptu nebo chuti.
Jasmínová rýže
Jasmínová rýže je typická pro thajskou a jihovýchodní asijskou kuchyni. Má jemně květinovou vůni a po uvaření je měkká a lehce lepivá. Díky své chuti se skvěle hodí k jídlům s kokosovým mlékem nebo pikantním kari.
Jasmínová rýže má kratší a širší zrno než basmati. Není tak sypká, ale právě to z ní dělá ideální volbu pro jídla, kde chcete, aby se rýže jemně spojovala se zbytkem pokrmu. Vaří se většinou v poměru 1:1,5 (rýže:voda).
Basmati rýže
Basmati je dlouhozrnná rýže, která pochází z Indie a Pákistánu. Po uvaření je suchá, sypká a krásně voní po oříšcích. Nejlépe se hodí k indickým jídlům jako je biryani, tikka masala nebo dal.
Oproti jasmínové rýži je basmati méně lepivá a má štíhlejší zrno. Pokud chcete rýži, která se nerozvaří a zůstane krásně oddělená, basmati je jasná volba. Doporučuje se před vařením ji namočit na 20 minut a pak vařit v poměru 1:2.
Rýže na sushi
Sushi rýže je krátkozrnná a hodně lepkavá. Právě díky této vlastnosti se dá snadno tvarovat do rolek nebo nigiri. Její chuť je po dochucení rýžovým octem mírně nasládlá a osvěžující.
Správná příprava je klíčová – rýže se musí po uvaření jemně smíchat s octovým nálevem a nechat chvíli odpočinout. Nehodí se jako běžná příloha, ale je nezbytná pro výrobu sushi nebo japonských rýžových kuliček (onigiri).
Rýže parboiled
Parboiled rýže je částečně předvařená přímo ve slupce, což jí dodává větší výživovou hodnotu a zpevňuje její strukturu. Po uvaření je velmi sypká a nikdy se nerozvaří.
Je ideální do jídel, kde potřebujete rýži, která si zachová svůj tvar – třeba do rizota nebo jako příloha k masům. Někdy má lehce žlutavý nádech, což je dáno právě způsobem zpracování. Vaří se v poměru 1:2 a není třeba ji předem máčet.
Hnědá rýže (natural)
Hnědá rýže je neodtučněná verze bílé rýže, tedy si zachovává vrchní slupku. Díky tomu je bohatší na vlákninu a minerály. Chuťově je výraznější, trochu oříšková, a trvá déle, než se uvaří.
Je oblíbená mezi lidmi, kteří hledají zdravější alternativu. Musíte s ní ale počítat při přípravě – trvá přibližně 40–50 minut, než změkne. Je skvělá do salátů, zeleninových misek nebo jako součást zdravé večeře.
Lepivá rýže (sticky rice)
Lepivá rýže, známá také jako glutinózní rýže, se používá především v Thajsku, Laosu a Vietnamu. Po uvaření je velmi hutná, téměř pastovitá, a snadno se jí rukama. Podává se často k masům na špejli nebo jako dezert s mangem.
Připravuje se jinak než běžná rýže – nejčastěji se vaří v páře. Předtím se musí několik hodin máčet. Výsledkem je velmi lepivá hmota, která drží tvar. Je to výborná rýže pro tradiční asijské zážitky mimo běžný rámec.
Jak si vybrat správnou rýži
Neexistuje jedna „nejlepší“ rýže. Každý druh má své místo – jasmínová se hodí k thajskému kari, basmati k indickým omáčkám, sushi rýže k japonské kuchyni a parboiled do českého rizota. Volba závisí na tom, co vaříte.
Pokud chcete experimentovat, klidně vyzkoušejte i méně známé druhy jako černou nebo červenou rýži. Důležité je vědět, že správně zvolená rýže dokáže výrazně zlepšit celý pokrm. A pokud si nejste jistí, na našem e-shopu najdete u každého druhu podrobnosti a doporučení.